Slovensko 2018
Alda se Štěpánkou, Alda můka, Bemboš, Dušan, Fanda, Inža s Martinou, Jindra, Koudy, Laďa s Marylou, Leňa, Maňa s Erikou, Michal, Rolf, Vašek, Vláďa
Než shrnu letošní “Slovensko” přidám pár řádků z příprav.
Původní plán se mění v důsledku obsazenosti všech starých chat v Podlesku, a naší ignorace zaplatit za novou Javorinu 120,- € / noc.
Letos tedy bez východu.
Odjezd v pátek > Autocamping Neresnica Zvolen. Máme rezervovanou chatu Monika, je to stejná chata, jako v r.2015 (5 lůžek)
V sobotu přejezd s vyjížďkou > Autocamping Belá (Terchová). Rezervovány chata č.9 se 6 lůžky (sobota – úterý) a č.3, se 4 lůžky (neděle – úterý).
V našem termínu jsou také tady všechny chaty obsazeny, nebylo na výběr. Díky tomu by mohl v kempu už normálně fungovat bufet.
Další plány nejsou, budeme je tvořit cestou.
Předběžně padl návrh na jednodenní horský výlet, cesta na jih (Senec, Gabčíkovo), nebo naopak na sever, třeba až do Polska – Osvětim.
To byly plány. A co realita?
Je čtvrtek 3.května, odpoledne odjíždím k Michalovi. Přespávám a ráno společně jedeme “Leošem” do Prahy na poradu. Po návratu nás doplňuje Jindra s Rolfem. Než však dojedou, stihne Michal vyřídit pojistnou událost (nezaviněnou), objednat odtah, servis a poučit rodinu, jak mají v jeho nepřítomnosti odeslat automobil k opravě.
Pár minut po šesté jsme za řídítky. Snažíme se za světla dostat do Zvolena. Nám v patách, nebo možná napřed, jede Dušan, který se spojí s Laďou. Ten si společně s Marylou užívají větru ve vlasech. (Promiň Laďo, ale prý se to tak říká :-) ). Cestou je míjíme. Stojí na čerpačce.
O půl deváté už světla moc není a my přijíždíme do kempu.Čeká nás tam Koudy s Vaškem. Jeli dříve. V pohodě dojede i Laďa s Marylou a Dušan.
Na kolibě stíháme pojíst, dát nějaká piva a pak už tradá na nedalekou čerpačku pro plechy. Na sportování dnes moc nálada není, bowling tentokrát vynecháváme. Někteří tančí. Do rána.
Ráno (abychom se nezdržovali) máme objednanou snídani. Spěšně ji do sebe naházíme a chvíli po jedenácté už jsme zase v sedlech.
Cestou se jedeme projet na Harmanec. Zastavujeme na Donovalech a než dorazíme do Belé, dáme oběd na kolibě v Zázrivé.
V kempu jsme očekáváni. Není tu jen Laďa s Marylou ale i další autoposádka ve složení Maňa & Erika. A to pořád není vše. Dojíždí Alda můka s Fandou a Bemboš. Většina nás spí v chatkách, Maňa s Erikou hrdě ve stanu. Děláme oheň, opékáme buřty.
Neděle je den výletu. Odjíždíme jedním z prvních busů do Štefanové. Většina se usnesla, že nebudeme měcí a nenecháme se na kopec vytáhnou lanovkou. Michalovi se tento nápad nelíbí, zůstává hlídat chatky a čeká na Inžu s Martinou. Míříme na Velký – Malý Rozsutec ze zdola pěšky. Už v autobusu slyšíme, že je Velký Rozsutec uzavřený. Na rozcestí Medziholie se to dočítáme na vlastní oči. Cosi tam hnízdí. Přejít oba, by asi i tak bylo velké sousto. Obcházíme “Velký” po modré na sedlo Medzirozsutce. Tady chvíli debatujeme, jestli do kopce, nebo dolů. Nikdo to nevzdá a my míříme na vrchol Malý Rozsutec (1343). Cesta dolů není o nic snazší. Vyprahlí dojdeme do Bieleho Potoka. Kapustnica, halušky… Nečekáme na autobus a jdeme dál pěšky do Terchové. Odtud už autobusem zpět do kempu.
V kempu je nás zase víc.Dojeli Alda se Štěpánkou a Inža s Martinou. K tomu všemu…odpočatý Michal. Chvíli po šesté nás opouští Alda můka s Fandou a Bembošem . Zbytek zájezdu míří do nedaleké picérky. Večer ještě sedíme před chatkou.
Dnes po snídani odjíždíme podle plánu. Někteří na dvou, jiní na čtyřech kolech. První cíl je zoologická u Tatralandie nedaleko Liptovského Mikuláša. Na čerpačce se překvapený Inža hájí, že ježka fakt nepřejel, jen cestou někde pochytal bodliny.
Je krutý pařák, zvířatům není co závidět, natož ty čumily v motorkářských hadrech, zpocených až sou plný boty.
Nejvyšší čas se zvlažit.
Dostáváme tip na fungl nový wellness spa. Posádka M&E jede napřed. Dojíždíme krásnou, rovnou asfaltkou až k samému vstupu. Volné parkování nenacházíme, ale díky přívětivosti místních se vejdeme. Kam až oko dohlédne, voda, bazén a usměvaví návštěvníci. Občas nějaká “žaba na prameni”. Inža s Koudym tradičně “ladí” cestu zpět. Ono sice není kde zabloudit, ale co kdyby…
V kempu je nás zase víc. Na rychlou návštěvu za námi přijela z Čech Leňa na své Suzu. Je to husarský kousek, obzvláště odjezd za soumraku s příjezdem jistě v tmavé noci. My ostatní zapalujeme poslední oheň tohoto setkání a opékáme klacky.
Dnešek 8.května je sváteční den. Alespoň podle kalendáře. My však balíme, loučíme se plánujeme další setkání.