Slovensko 2023

5.5.-8.5.2023

Alda můka, Bemboš a Petra, Dušan, Inža, Martina a Anička, Jakub a Lucia, Janek a Vika, Koudy, Mirka a Lexinka, Kuba, David a Zuzka, Michal, Rolf, Vašek, Zdeňka a Vašík, Vláďa (+3 kteří na obrázcích nejsou moc vidět)


Po dvouleté pauze se sjíždíme na Slovensku. Došlo k tomu celkem náhodou – shodli jsme se na tom s Michalem a zcela nečekaně to navrhl i Rolf. Původnímu předpokladu, že to bude spíše komorní sestava, odpovídaly i plány (rozuměj žádné). Termín neměníme, druhý květnový svátek. Místo pro jednoduchost jen jedno Camping Belá. Na začátek (po pauze) dobrý. No a ejhle – je z toho početně největší setkání.
Pauza se na nás tvrdě podepsala. Razantně měníme preference. Méně motorek, více dětí a karavanů (komentoval Rolf).
První do kempu přijíždí Janek. Musí být první. Má úkol, kterého se tradičně zhostil na podtrženou jedničku. Připravuje ostatním svůj vyhlášený guláš, čemuž neodmyslitelně sekunduje Vika.
V podvečer se postupně potkáváme, obsazujeme chatky č. 2 a 8, sedíme venku a klepeme kosu


Sobotní předpověď není příznivá. Pršet bude s velkou pravděpodobností.
Rozdělujeme se tedy na tři fronty. Jedna míří do skal, druhá po stopách Jánošíka a třetí (nejodvážnější) střeží kemp, motorky, táborový oheň, dobrou náladu a jiné důležitosti. U toho provádí servis elektro instalací, zajišťuje nákup proviantu a svoz mokrých, vyčerpaných poutníků. Ti drsnější z nich se pouští do ještě většího dobrodružství, a sedlají místní autobusovou karavanu.
Zmožená těla všech jen s vypětím posledních sil dopadají k ohni, kde se zakusují svých úlovků nedalekého Lidlu.
Celou scénu nepřetržitě bičují proudy vody až je travnatá plocha nasáklá jak houba z které při každém došlapu vytryskne pramen vody, až do výše ramen. Nezbývá, než s myšlenkou na lepší zítřky, očekávat ranní rozbřesk


Na neděli plán máme. Část z nás sedá za řídítka, vyjíždí na okružní jízdu, ze které se (zcela plánovaně) již někteří nevrátí.
Zbytek usedá za volanty a přemísťuje se do Vrátne. Odtamtud vyráží na nebezpečnou horskou túru, kde cílem bude nekonečně vzdálená Chata pod Chlebom. Hned v začátku skupina nepatrně bloudí (vidno na GPX záznamu), to ji však neodradí a odvážně pokračuje traverzem po sněhových polích. Zaslouženou odměnou budiž jim vyhlášená krmě místní chatárky.
V kempu se potkáváme, vyjma dvou odpadlíků všichni. Někteří se jdou prohřát na nedaleký wellness, ostatní teplem svých těl vytápějí chatku a kolektivně mudrují nad svými životy a současným vesmírem.


Je pondělí. Jasně, svítí slunce!
Všichni se chystáme k odjezdu Někteří zvažují ještě rychlou návštěvu koliby, vyhlídky… Jiní už hledají nejkratší cestu domů.
Ti z chatek mají balení jednoduché. Někteří z těch druhých, co vědí, že už tady toho moc nezažijí, zpříjemňují si tuto poslední činnost bojovkou. Hrají na schovávanou s cedulkou čísla na šňůrce. Ta se škodolibě utekla schovat, někam dovnitř stanu. Sbaleného.
Podle komunikace na společném chatu to vypadá, že to byl podařený víkend. Jak někteří podotkli, snad ne letos poslední.


Obrázky galerie jsou v časovém sledu. Prozrazují, kde se která skupina zrovna nacházela a čím se bavila.