ANO, řekli Inža s Martinou

8.6.2019

Inža s Martinou, Janek s Vikou, Koudy, Kuba, Maňa s Erikou, Merky s Alenou, Michal, Rolf, Vašek se Zdeňkou, Vláďa

Tak jsme se dočkali!

Tedy nevím, kdo se těšil víc, jestli my, nebo oni. Tak či tak je tu den, kdy se rozhodli Martina s Michalem vzít a nás vzít k tomu.
Už z příprav se dalo tušit, že to nebude jen rodinná sešlost. V amfiteátru nebývá tuším svatba každý týden.

Ráno se sjíždíme u Koudyho, odtamtud pak jedeme na oficiální “seřadiště” motodoprovodu.
Následuje přesun k Inžovi – koláčky, tlačenka, nealko a pro neřidiče a nějaká ta kořalečka či pivo. Zkrátka nikdo nestrádal. Při označování motorek je kdosi počítal a prý se dopočítal číslu k 90.

Řádně občerstveni usedáme všichni včetně Inži za řídítka a jedeme i s pořádným hřmotem pro Martinu.
Martina nasedá na největší a nejdůstojnější stroj kolony.
Míříme do amfiteátru, kde probíhá oficiální obřad.

Po obřadu, kdy se novomanželé věnují rodině, my se ubytováváme. Stavíme stany a připravujeme se na večerní bujarou část tohoto jejich slavnostního dne.
K odpolední části se vztahuje jedna historka, kdy jsme šli na pivo a vyslechli telefonát:

“Noo, sedíme tady na terase a v amfiku hraje hudba. Asi nějaký koncert, půjdeme se tam podívat”
“Coo? Svatba? Néé, to určitě, néé. Stojí tu stany, to bude nějaký fesťák”
a k tomu velmi pobaveně “Dovedeš si představit tu svatbu, kde spí svatebčané ve stanech? Ha, ha, ha”

No já už jo, a žádná problém to nebyl. Tedy alespoň nevím. Vlastně nevím vůbec nic. ono nebýt obrázků, kdo ví, o čem bych mohl psát. Ono to bylo nějak tak:

Kdo tvrdí, že si tuto svatbu pamatuje, nebyl tu!